Jak už jsem psal, tak jsem v poslední době hledal kanceláře, kam bychom se centralizovali. Tak slavnostně oznamuji, že jsem je našel a máme za sebou první týden. Je tedy čas na menší shrnutí.

Začnu od negativ. Výrazně nám stouply fixní náklady. Nezdá se to, ale kanceláře nesežerou jen nájem, ale i spoustu nenápadných drobných výdajů kolem, které jsou nakonec větší jak nájem. Samozřejmě jsem s tím počítal, ale stejně jsem nečekal, že toho bude až tolik.

Co se mi hodně líbí je nový životní/pracovní režim. Když jsme dělali každý jinde, tak se nám moc nedařilo sladit pracovní dobu. Ono je sice hezké, když člověk vstane brzy, aby toho hodně udělal, ale je to k ničemu, když musí čekat, až se někdo další probudí, protože od něj potřebuje nějakou drobnost. Teď začínáme všichni stejně a je klid.

Hodně jsem se taky těšil, až oddělím pracovní a volný čas. Teď jsem (a nejen) já pracoval prakticky pořád. Neříkám, že pořád na 100%, ale neustále jsem něco dělal. Nově dělám jen v kanclu a když dojedu domů, tak mám volno. Po týdnu můžu říct, že jsem odpočinutější a soustředěnější. Má to něco do sebe.

Být na jednom místě ve stejný čas je k nezaplacení. Samozřejmě je to řešitelné dobře nastaveným systémem a pravidly práce, ale… koho by to bavilo. Takhle prostě zajdu do vedlejší místnosti a během minuty vyřeším co potřebuji. Nemluvě o možnosti svolat všechny na 30 minut k sobě a vyřeší se tak mraky věcí.

Jak se zabydlují kanceláře?

Měl bych pro vás pár rad pro případ, že se chystáte na kanceláře.

1) Zeptejte se na neoznačené vypínače

Když jsem byl první dny v kanceláři sám a trochu ji připravoval, tak jsem samozřejmě koumal co kde je. Narazil jsem tedy i na vypínač, který je uprostřed jedné stěny. Co uděláte, když vidíte vypínač? Je to stejné jako s červeným tlačítkem – prostě se zmáčkne. Nic to neudělá, tak se zmáčken ještě 10x, kdyby náhodou. Za 20 minut přiletěl nějaký pán a bušil mi na dveře. Tak jsem se dozvěděl, že ten kouzelný vypínač ovládá router rozvádějící internet do celého bloku. Přelepil jsem ho tedy cedulkou NESAHAT, a protože znám poučku „neolizujte zábradlí“, tak i dalšími 10ti, aby nešel zmáčknout. Rovnou jsem se s pánem domluvil, že se na tento internet (symetrický 16Mbit) napojíme se slevou a na oplátku ho nebudeme vypínat. Mimochodem to bylo asi hodinu po tom, co jsem podepsal smlouvu s O2. Takže mě ještě čeká veselé rušení smlouvy.

Tímto se také omlouvám všem sousedům, které jsem připravil o internet :)

2) Dobře si vyberte místnost

Máme pro sebe předsíň, nějakou kuchyňku apod a hlavně 2 neprůchozí kancly a jeden větší průchozí. Pracně jsem mezi neprůchozími vybíral až jsem si vybral bližší dveřím. A hned první den ostrého provozu jsem trochu zalitoval. Jsme v poměrně staré budově, která má snad 1,5m tlusté zdi. Důsledkem je, že venku je sice asi 40°C, ale v mé kanceláři kolem 19-20. Zbylé dvě to mají lepší, protože mohou vytvořit průvan.

3) Zkontrolujte dopravní dostupnost

Tady jsem se vcelku trefil. Nejkratší cesta do kanceláře je tak šikovná, že vede přes samé vedlejší silničky a i v ranní špice trvá vždycky 15 minut. Z toho 8 minut trávím na poslední křižovatce. Nádhera :)

4) Zkontrolujte název ulice

Tento bod jsem hrubě podcenil. Kanceláře jsou myslím pěkné za slušnou cenu, parkování v pohodě, dostupnost dobrá. Ale… sídlíme na adrese „Na Kolejním Statku 1″. Budu sem přesouvat sídlo, ale vůbec se mi do toho nechce. Nejen kvůli papírování, ale tuhle ulici nechci mít na fakturách a na razítku :o) Statek tam prý kdysi byl, ale proč je v názvu „kolejním“, to mi hlava nebere.

5) Kupte lžičky

Dost neohrabanými kroky jsme si kanceláře začali zařizovat různými drobnostmi. Během týdne jsme například dali postupně dohromady rychlovarku, hrníčky i kafe. Ale nemáme lžičky. Pokud nás budete chtít navštívit, vezměte si lžičku vlastní. A taky nemáme mlíčka. Musím splašit ta malá jednorázová – přijde mi hloupé kupovat ledničku, aby v ní byla jedna krabice mléka.

6) Pořiďte si velký stůl a gauč

Proč? Protože je to cool [kůl]. Níže přikládám foto, jak vypadá můj. Myslím, že se tomu říká „jednací stůl“ a je to hrozně praktická věc. Monitor mám v rohu a jsem tam otočený většinu času. Když někdo přijde, důletitě se přesunu do přední části stolu. Taky porady jsou hezké, když kolegové sedí na gauči a já velím od velkého stolu. Nevýhodou je, že se na něm musí udržovat pořádek, aby neztratil svou vypovídající hodnotu. No… a taky si tím prý něco kompenzuju. Pche…

7) Zkontrolujte skříně

Přechozí nájemci nám nechali mraky šanonů. Ve všech možných skříních a poličkách jich je dohromady snad stovka. Tak jsem is vybral ty od stejncýh barev a vyrovnal si je do poliček. Lepší využití pro ně zatím nemám. Akorát je na nich na první pohled vidět, že jsou prázdné a jsou tam jen na ozdobu.

8) Informatici nejsou příliš manuálně zruční

Jako první úkol v kancelářích jsem zadal sestavit stolky. Vrhli se na to naši dva programátoři – resp jim nic jiného ani nezbylo. Původně jsem sem chtěl dát nějaké fotky a přidat narážky na Pata a Mata, ale nerad bych znevažoval pohádkové postavičky. Jen na ochutnávku vám řeknu, že například místo kladiva použili sošku delfína.

Tolik na úvod. Mám toho spoustu, co bych na tohle téma chtěl říct, ale asi to zkusím spíš postupně rozdělit do nějakých tematických částí. Zatím z centralizování mám docela radost. Zase se posouváme někam dále. A jak pracujete vy?